Působivá líčení pustošivých požárů a ničivých povodní či neúrod způsobených záplavami plní stránky kronik a tvoří neodmyslitelnou součást paměti krajiny.
Promyšlená výstavba budov a plánovité rozmisťování řemeslných dílen a hospodářských provozů, aby byla zajištěna co možná nejvyšší požární a protipovodňová ochrana, nejsou ani zdaleka novodobou záležitostí. Protipožární opatření byla od konce středověku běžnou součástí radních vyhlášek týkajících se příprav na výroční trhy.
Zvláštní opatření se uplatňovala i v řadě řemeslných dílen a provozů. Jednou z těchto nebezpečných provozoven byl vodní mlýn. Suchá a prašná mlýnice byla vysoce hořlavým místem. Venkovní mlýnská zařízení byla zase riziková z hlediska regulace výšky vodní hladiny.