Mlýny byly poháněny různými druhy energie, avšak nejrozšířenějším a nejznámějším se v našich přírodních podmínkách stal právě mlýn vodní. Starý český mlýn jako dokonalé technické předindustriální zařízení dokázal využít sílu drobných vodotečí i velkých řek, pracoval sezónně v závislosti na vodě, které mu doslova spadla z nebe, avšak úplně bez pomoci vodních sil by mlynář jen těžko rozpohyboval mohutné mlecí kameny a přiměl je k semílání zrna na nepostradatelnou mouku. Voda byla pro mlýn darem i prokletím, dokázala mu vdechnout život, stejně jako jej uměla úplně zničit. Pro mlynáře byla vítaným pomocníkem i nezvaným hostem, který mu nejednou usiloval o život.
Cílem projektu by mělo být zdůraznění významu “živé vody” pro výstavbu a lokaci vodních mlýnů, vysvětlení, jak krajinné prvky a povaha terénu předurčovaly použitou mlýnskou technologii a co všechno voda na mlýně (a ve mlýně) dokázala.
